Určitě jste se už setkali s pojmy celiakie, glutenová intolerance nebo bezlepková strava. Mnozí tyto pojmy znají velmi důvěrně a žijí s nimi každý den. Hovoříme o lidech s určitou formou nesnášenlivosti lepku.
Výskyt onemocnění souvisejících s lepkem se za posledních 50 let výrazně zvýšil.
Podle odhadů trpí celiakií 1–2 % světové populace a neceliatická glutenová senzitivita (přecitlivělost na lepek) se vyskytuje přibližně u 6 % populace. Výskyt alergie na pšenici
se pohybuje okolo 2 % celosvětově.
Termín „poruchy související s lepkem“ přitom zastřešuje všechna onemocnění související
s požitím glutenu (lepku). Do této kategorie patří celiakie, neceliatická glutenová senzitivita (přecitlivělost na lepek), alergie na pšenici, glutenová ataxie a herpetiformní dermatitida.
Střevní mikroflóra hraje klíčovou úlohu při udržování zdraví lidského těla. Vznik mikrobiální nerovnováhy ve střevech může vést k rozvoji onemocnění, která nesouvisí jen s trávicím traktem a metabolismem, ale celým organismem.
Negativní změny ve složení střevní mikroflóry sehrávají zásadní roli i při rozvoji onemocnění, jako je celiakie.
V poslední době se objevuje stále více důkazů o pozitivním vlivu probiotik na průběh onemocnění souvisejících s glutenem, přičemž se předpokládá, že by mohly být účinným doplňkem při jejich léčbě.
Pro lepší pochopení léčby si však řekněme více o samotných poruchách s příjmem lepku.
Celiakie je autoimunitní onemocnění, které postihuje zejména tenké střevo. Příčina? Nesnášenlivost glutenu pocházejícího ze pšenice, rýže a ječmene.
Na vzniku celiakie se podílí více faktorů, mezi které patří abnormální aktivace imunitního systému, genetika, porucha metabolismu a aktivity enzymů odbourávající gluten.
Při celiakii dochází k narušení bariéry sliznice tenkého střeva, což umožňuje přechod škodlivých látek do těla. Tyto látky jsou zdrojem imunitních odpovědí, které zapříčiňují oslabení celkové imunity a rozvoj dalších onemocnění.
Mezi typické projevy celiakie patří průjem, nadýmání, pocit tlaku v břiše, slabost, hubnutí, deprese a změny psychiky. U dětí je to podvýživa a opožděný růst.
Vedlejší příznaky jsou chudokrevnost, svalové křeče, kloubní bolesti, řídnutí kostí, suchá kůže, ekzémy, lámavé nehty a nedostatek vitamínů.
Terapie celiakie spočívá ve striktní bezlepkové dietě. Na začátku léčby by se měly vyloučit
i mléčné produkty, a to z důvodu dočasně narušené schopnosti rozkládat mléčné bílkoviny.
Přecitlivělost na lepek se týká zejména žen a lidí v mladém až středním věku. Skutečný výskyt onemocnění je těžké určit, jelikož diagnostika je poměrně komplikovaná a nejednoznačná.
Jde o intoleranci, při které se u lidí po požití lepku začnou projevovat nežádoucí těžkosti trávicího nebo mimostřevního původu. Z trávicích obtíží je typická bolest břicha, nadýmání, nevolnost, zvracení, pocit plnosti, snížená činnost střev a průjem.
Mimostřevní příznaky zahrnují únavu, necitlivost horních a dolních končetin, svalové křeče, bolesti kloubů a hlavy, nechutenství, poruchy nálady či ekzém.
Jak jsme již uvedli, diagnostika tohoto onemocnění je poměrně komplikovaná,
a to z důvodu velké podobnosti klinických výsledků s jinými onemocněními souvisejícími
s lepkem.
Diagnostika se obvykle provádí vylučovací metodou – negativní celiakie, negativní histologické nálezy a negativní test na alergii.
Následně se diagnóza potvrzuje vyloučením lepku ze stravy na několik týdnů a sledováním zlepšení zdravotních obtíží.
Léčba tohoto onemocnění spočívá v bezglutenové dietě, která však nemusí být tak striktní jako v případě celiakie.
Alergie na pšenici
Alergie na lepek, případně na jiné pšeničné proteiny je nepřiměřená imunologická reakce lidského těla, kterou způsobují specifické protilátky.
Ty se váží na specifická místa alergenů a spouštějí procesy vedoucí ke vzniku alergického zánětu nebo alergie.
Typickými projevy jsou rýma, kýchání, otok sliznice úst, zčervenání očí, dýchací obtíže nebo svrbění kůže.
Pšenice patří mezi hlavní alergeny u dětí v předškolním věku, přičemž alergie běžně časem vymizí. U dospělých se může vyskytovat trvalá alergie na pšenici zapříčiněná nadměrnou fyzickou aktivitou.
V tomto případě může docházet k poruše bariérové funkce střeva, které se stane propustnějším i pro alergeny pšenice. Ty následně mohou přejít do celého organismu.
Zajímavou formou alergie na pšenici je tzv. „pekárenské astma“, které je způsobeno vdechnutím pšeničných alergenů z ovzduší. V tomto případě reagují lidé na syrovou pšeničnou mouku a ne na tepelně zpracovanou mouku v potravinách.
V případě této alergie je potřebné pšenici kompletně vyřadit z jídelníčku.
Probiotika a celiakie
Lidský trávicí trakt představuje komplexní, unikátní a dynamické prostředí, které v sobě ukrývá velké množství různých mikroorganismů. Jde o vyvážený mikroekosystém, který poskytuje lidskému organismu přirozenou ochranu vůči potencionálním patogenům.
Změny ve složení mikroflóry mohou mít negativní dopad na zdraví a vést ke vzniku nejrůznějších onemocnění.
Díky dlouhodobému výzkumu je v současnosti jasné, že střevní mikroflóra opravdu sehrává důležitou úlohu při celiakii.
Otázkou zůstává, zda změna ve složení mikroflóry u celiatiků je příčinou nebo důsledkem tohoto onemocnění. Na jedné straně platí, že vznik střevní nerovnováhy má přímý vliv
na rozvoj zánětlivých onemocnění, jakým je i celiakie.
Stejně však platí, že kvůli celiakii a bezglutenové dietě nastávají změny v zastoupení jednotlivých dobrých a špatných bakterií ve střevech. Konkrétní důkazy poukazují zejména
na pokles bakterií z rodu Bifidobacterium a Lactobacillus.
Následně dochází ke vzniku nerovnováhy, což může mít negativní dopad na zdraví a vést
ke vzniku různých onemocnění.
K dnešnímu dni se k léčbě celiakie či jiných onemocnění souvisejících s glutenem používá pouze bezlepková dieta čili vyloučení všech jeho potravinových zdrojů.
Věda i medicína jdou ale neustále kupředu a v poslední době se vyskytla slibná řešení, jako
je geneticky modifikovaný lepek, různé farmaceutické doplňky, které napomáhají v trávení lepku a nejnověji i probiotika.
Příznivé účinky probiotik na zdraví mohou nastat prostřednictvím vícero mechanismů, například:
Spolu s probiotiky se doporučuje přijímat i prebiotika, protože lidé s bezlepkovou dietou často trpí výživovými nedostatky. Konkrétně bývá snížen příjem vlákniny, železa, vápníku
a kyseliny listové.
Z tohoto důvodu je třeba stravu doplnit vhodným způsobem, například pomocí prebiotik, která jsou zároveň zdrojem energie pro probiotika a stimulují jejich životaschopnost.
Na závěr je důležité uvést, že probiotika (ani prebiotika) nejsou schopna vyléčit celiakii
ani jiná onemocnění spojená s glutenem.
Avšak probiotika se jeví jako vhodný doplněk stravy u lidí s glutenovými poruchami
a mohou napomáhat při zmírňování symptomů těchto onemocnění.
Do budoucna však bude nutné provést další studie, aby se dal účinek probiotik přesněji popsat.
Choroby súvisiace s lepkom – bedekerzdravia.sk
Celiakia – príznaky, prejavy a diagnostika – ImunoVital
CZAJA-BULSA, Grażyna. Non coeliac gluten sensitivity–A new disease with gluten intolerance. Clinical nutrition, 2015, 34.2: 189-194.
NYLUND, Lotta; KAUKINEN, Katri; LINDFORS, Katri. The microbiota as a component of the celiac disease and non-celiac gluten sensitivity. Clinical Nutrition Experimental, 2016, 6: 17-24.
CRISTOFORI, Fernanda, et al. Probiotics in celiac disease. Nutrients, 2018, 10.12: 1824.
DE SOUSA MORAES, Luís Fernando, et al. Intestinal microbiota and probiotics in celiac disease. Clinical microbiology reviews, 2014, 27.3: 482-489.
CHIBBAR, Richa; DIELEMAN, Levinus A. The gut microbiota in celiac disease and probiotics. Nutrients, 2019, 11.10: 2375.
PECORA, Francesco, et al. Gut Microbiota in Celiac Disease: Is There Any Role for Probiotics?. Frontiers in Immunology, 2020, 11: 957.
MARASCO, Giovanni, et al. Probiotics, prebiotics and other dietary supplements for gut microbiota modulation in celiac disease patients. Nutrients, 2020, 12.9: 2674.
LOSURDO, Giuseppe, et al. The interaction between celiac disease and intestinal microbiota. Journal of clinical gastroenterology, 2016, 50: S145-S147.
CONTE, Mariangela, et al. Pro-pre and postbiotic in celiac disease. Applied Sciences, 2021, 11.17: 8185.
MARASCO, Giovanni, et al. Gut microbiota and celiac disease. Digestive diseases and sciences, 2016, 61.6: 1461-1472.
